Ladná – obec vzniká ve 13. století během procesu tzv. vnitřní kolonizace právem zákupním. Právo zákupní (také purknechtní nebo právo německé) bylo výhodnější než původní právo domácí, a to jak pro panovníka, tak pro feudála i poddané. Stanovovalo přesněji práva a povinnosti zúčastněných stran a hospodaření společným majetkem a trojstranné hospodářství vedly k vývoji obecní samosprávy. Kolonizátory obcí na Břeclavsku byly lokátoři (ti co zakoupili od panovníka půdu a založili obec či město) z Rakous a jedním z nich byl i lokátor Reinprecht, podivínský rychtář. Právě od jeho jména pochází původní německý název obce – Reinprechtsdorf. Český název Lanštorf obec získává koncem 16. století a současný název se potom datuje od roku 1950.

Již od svého založení byla Ladná spojená s nedalekým městečkem Podivínem. Spojení bylo jednak ekonomické (pro město obec znamenala zásobárna zemědělských produktů a naopak Podivínští měli prostor pro odbyt svých výrobků), jednak i náboženské. Obec je dodnes přifařena k farnosti podivínské a i když ladenský farní kostel sv. archanděla Michaela byl vysvěcen již v roce 1914, až do roku 1955 se chodilo na nedělní „hrubou“ mši právě do Podivína.

Podobně jako celé břeclavské panství i historii a vývoj Ladné ovlivnila především několik staletí trvající správa rodu Lichtenštejnů. Až do poloviny 20. století si obec udržela svůj zemědělský ráz a charakter typické vesnice na Podluží. Zelenina, která se pěstovala v regionu ve velkém, byla typická i pro Ladnou. Z původního Lanštorfa se např. vyvážely celé vagony rozmanité zeleniny, nejvíce petržele a mrkve, které byl vysety na sto polních měrách, až do Vídně a Moravské Ostravy, nehledě na bohaté zásobování místního trhu. Lidová architektura byla zastoupena všemi typy obydlí – selská stavení s podélnou orientací na návsi a navazujícími hospodářskými budovami a stodolami, domky chalupnické s malým dvorkem a bez zahrádek. U sedláckých stavení nechyběly typické předzahrádky s „hontovým“ plotem a klenutým přístavkem u hlavního vchodu „žudrem“. To bývalo spolu s doškovými střechami a „kotovicemi“ (cihlami z nepálené hlíny, používanými až do 1. světové války) hlavními znaky místního lidového stavitelství. V obci se do dnešních dnů zachovalo i několik drobných sakrálních objektů – kapličky, poklony a kříže.

Na rozdíl od již téměř zaniklé lidové architektury se do dnešní doby v obci udržel bohatý folklorní život a kroj. Slavnostní kroj pro svobodné dívky a chlapce vychází z původní starobřeclavské varianty podlužáckého kroje. Dlouho se udrželo nošení hluboce vykrojených dívčích lajblů (tj. kordulek bez rukávů) i hladké zdobení „kokeše“ třemi barevnými mašlemi. Dnes děvčata již nosí mašle malované a u svobodných chlapců můžeme vidět jejich slavnostní „červenice“ zdobené buď původní modrou výšivkou či novějším doplněním v podobě výšivky barevné.

Tak jako v ostatních obcích regionu stojí i v čele folklorního života v Ladné slovácký krúžek – tady s názvem Slovácké sdružení Ladná Lanštorfčané o.s. Ladenské hody, konané koncem září, jsou dodnes nejvýznamnější společenskou akcí v obci. Bývají zahajovány tzv. zahráváním hodů čtyři týdny před samotnými hody a po původně třídenním programu ukončeny za týden hodkami.

PhDr. Alena Káňová  

 

Lednicko-valtický areál je jednou z nejvzácnějších perel pokladnice historického a kulturního bohatství České republiky.

Historie a současnost folklorního života v obcích LVA a Dolního Rakouska