Valtice – město s přídomkem „hlavní město vína“ tvoří vedle Lednice druhé centrum Lednicko-valtického areálu, světově proslulé památky zapsané pro svoji kvalitu do kulturního dědictví UNESCO. Historie města byla po dlouhá staletí spojena s rodem Lichtenštejnů, kteří na valtickém zámku sídlili až do roku 1945. Valtice spolu se sousedními obcemi Hlohovec, Poštorná a Charvátská Nová Ves historicky náležely do Dolních Rakous a teprve v roce 1920 bylo Valticko připojeno k nově vzniklé Československé republice.

Zatímco historie města a jeho architektonický vývoj má dlouhý a dobře zmapovaný vývoj, historie valtického folkloru je relativně mladá. Valtice (německy Feldsberg) se svojí městskou německou kulturou a českou i židovskou menšinou neměly zázemí pro vývoj slováckého folkloru. Změna ve skladbě obyvatel po roce 1945 a zejména společenské proměny roku 1989 přinesly Valticím možnost začlenit město do národopisného regionu Podluží. S podporou obce vzniká v roce 1999 Valtická krojovaná společnost, které se během několika let podařilo přenést podlužácké lidové zvyky a tradice do pravidelného kulturního programu města. Spojení lidového folkloru a stále silnějšího cestovního ruchu ve Valticích funguje na výbornou.

Jádro krojovaných aktivit tvoří tak jako v ostatních slováckých obcích svobodná chasa. Ta si volí každoročně své dva stárkovské páry. Děvčata jsou volena těsně před srpnovými hody, první a druhý stárek v souladu s tradicí již na sv. Štěpána (26. prosince). Chasa je organizátorem i garantem valtických hodů, slavící se v polovině srpna na svátek Nanebevzetí Panny Marie. Svobodnou chasu doplňují  mužáci (Mužský pěvecký sbor) a vdané ženy se svým sborem „Výběr z bobulí“. Po celý rok tak mohou Valtice nabízet krojovaná setkání na plese, fašanku, předhodovém zpívání, samotných hodech či podzimním dívčím vínku a vánočním koncertě. Podlužácké kroje se staly nezbytnou součástí i vinařských akcí jako jsou známá valtická vinobraní.

PhDr. Alena Káňová